Ahoj mámo a táto: Tak jak se máte v Praze? Dneska bylo šílený vedro. Taky jste měli v Praze takovej hic? Dopo jsme byli v lese, kde byl krásný chládek a my hráli spoustu zábavných her. Já jsem ztratil čepici, ale vedoucí mi půjčila nějakou jinou. Možná jí zejtra najdu ve ztrátách a nálezech, protože tam skončí všechno, co někde zapomeneme. Odpoledne jsme se koupali v řece. Milan, sporťák, nám přinesl karty a hráli jsme je celou dobu. Akorát se trochu namočily… Nejlepší byl ale večer. Přišli jsme k jídelně a tam byl udělaný vlak a my jsme tím vlakem jeli do Asie. Prý si budem psát a kreslit cestovní deník , a pak ho prodáme nějakýmu pánovi a on nám za něj dá peníze! Vlak projížděl Ruskem, Saudskou Arábií a nakonec dojel někam do Číny. Tam jsme dostali čínský nudle a jedli jsme je hůlkami jako praví Číňané. Moc mi to nešlo a padalo mi to na zem. Pak jsme všichni vystoupili z vlaku a šli na diskotéku. Dj je takovej bláznivej a hrál super písničky a dokonce jsme tancovali Makarénu!Na zdi bylo obrovské plátno, na kterém se promítaly videoklipy. Super bylo, že jsme nemuseli jít spát moc brzo a mohli jsme trsat dlouho. Za chvilku jdem akorát spát. Tak se mějte hezky, pošlete mi nějaký bonbony, prosím. Tak ahoj, Pepa.
Milá babičko, Tak je za námi třetí den na táboře. Zase bylo šílené teplo, takže jsme dopoledne trávili hlavně v lese ve stínu, kde jsme hráli různé oddílové hry. Po obědě se otevřel táborový bufet a mohli jsme si koupit zmrzlinu, tak jsem si koupila jahodového Mrože . Odpoledne jsme měli první cestovací bojovku. Jeli jsme do Číny, kde jsme měli za úkol si vyrobit vlastní deník. A já jsem to zvládla, jsem dobrá co?! Běhala jsem po táboře, plnila úkoly a získávala potřeby na deník. Dokonce jsem si sama vyrobila vlastní papír! Až k Tobě pojedu, tak ti ukážu, jak se to dělá! Teď si do toho deníku budu psát zážitky z těch „výletů“ po Asii a snad si ho teda koupí ten nakladatel. A co u vás, nezlobí Tě děda? Pozdravuj ho moc a mějte se hezky, pusinku posílá Adélka.
Milí rodičové, Tak je za námi další táborová etapa. Plánovaná cesta do Japonska nevyšla, protože nám zlý nakladatel ukradl uhlí. Proto jsme museli najít těžební důl. Cesta byla docela složitá. Museli jsme na stanovištích smlouvat, nechávat na stanovištích věci a občas jsme vedoucím i něco čmajzli. Nakonec jsme dorazili do dolu, kde jsme se ušpinili a byli jsme jako kominíci. Uhlí jsme tedy získali a snad příště už vyrazíme do Japonska…Po etapě jsme se museli umýt, takže jsme se čvachtali v řece. U řeky máme rafty, tak jsme jezdili po Chrudimce tam a zpět. Druhý den bylo docela ošklivo, takže jsme se koukali v jídelně na film „Cesta kolem světa za 80 dní.“ Ta bouřka byla chvíli šílená, vypadl proud a měli jsme černou hodinku. Naštěstí jsme docela rychle uschli a počasí se zase zlepšilo. Co vy, taky jste tam měli bouřky?..,Ve středu jsme jeli na celodenní výlet na chrudimské koupaliště. Bylo to tam super! K obědu jsme dostali smažený sýrečky ve tvaru dinosaurů s hranolkami a hrozně jsme se přejedli. Klouzali jsme se na obrovské žluté klouzačce a taky jsme skákali ze skokanského můstku. Vrátili jsme se až teď večer a akorát jsme stihli večeři. Brácha dnes odešel na puťák pod stany. Šli někam k lesu, kde budou dvě noci spát. Tak jsme zvědavá, jak se mu tam bude líbit…Už jsem unavená, tak jdu spát. Pozdravujte babču a nezapomeňte krmit rybičky! Pusu, vaše Týna.
Ahoj tatínku, Dnes jsme měli etapu číslo tři. Jeli jsme do Japonska a Gejši nás učili vařit japonský čaj. Každý z nás se naučil část rituálu a potom jsme ho předváděli Gejšám, které nás za to hodnotily. Jednu část rituálu jsme zapomněl, tak doufám, že to nebude moc vadit a že neprohrajeme… Večer měl být oheň, ale přišla trošku fujavice, takže jsme to zrušili a hráli si v teple ve srubech. Taky se večer vrátili děti z puťáků. Nastoupili před hlavní srub a říkali básničku o jejich puťáku. Vypadalo to, že se dobře bavili, akorát byli trochu špinaví a unavení…. Jo a abych nezapomněl, dnes bylo k večeři exklusivní rizoto a zítra k obědu bude vepřo-knedlo-zelo. Tak se už těším. Měj se hezky a napiš mi brzo! Lukáš.
Ahoj mami, tati a ségra, Včera přijeli předškoláčci. Viděli jsme je, jak se zabydlují ve srubu a jak jim jejich vedoucí ukazují tábor. My jsme se váleli u vody a také jsme šli do lesa. Nejlepší byl ale večer. Šli jsme na noční bojovku. A víte proč? Když jsme odpoledne jeli vlakem, stala se tam vražda a my jsme měli za úkol ji vyšetřit. Proto jsme z vlaku vystoupili v Arábii a hledali vraha Arašída. Šli jsme lesem, kde jsme viděli třeba tržiště, Alibabu a čtyřicet loupežníků a taky jsme získali kouzelnou lampu, z které vylezl Gin a splnil nám jedno přání. Přáli jsme si, aby zatknul toho vraha Arašída na dvacet let. Trochu jsem se cestou bála, ale šli jsme s baterkou a s praktikantem, který nás ochraňoval celou dobu. Šli jsme spát docela pozdě, takže jsme dneska měli posunutý budíček. Všechno jsme dospali a odpoledne jsme už hráli v lese různé hry. Za chvilku půjdeme na večeři. Mají být kynuté knedlíky s ovocem, takže se už těším. Doufám, že budete mít taky dobrou večeři. Mějte se hezky, Vendulka.
Milá mamko, milý táto, Dnes jsme měli pátou etapu. Začalo to celé podivně, protože nám někdo ukradl naše deníky. Hledali jsme je jako blázni a mysleli jsme, že jsme je ztratili. Na před etapové scénce jsme zjistili, že nám ty deníky ukradl zlý nakladatel a vyhodil je na hřišti. Proto jsme běželi na hřiště, kde jsme každý našli ten svůj. Potom jsme se vydali na Mt. Everest hledat Yettiho. Šli jsme po jeho stopách a plnili různé úkoly. Stavěli jsme sněhuláky, jezdili na lyžích, lezli po lanech a tak různě. Když jsme vylezli na Mt. Everest našli jsme Yettiho, chvíli jsme ho koulovali, on usnul a my si pak obtiskli jeho tlapu do našeho deníčku. Takže máme důkaz jeho existence. Až přijedu domů, tak vám to ukážu. Tlapky na rukou měl docela malé, ale jinak byl vážně obrovský. Mám ho v deníku i nakresleného, tak si ho budete moci pořádně prohlédnout…No a jinak se tu mám dobře, počasí je docela dobré a kamarády tu mám super. Akorát se nám to už krátí, tak mě za chvilku máte doma. Tak vám posílám pusu, váš Matyáš.
Čus mami, Musím Ti napsat, co se dnes stalo. Přišla za námi staňáky vedoucí nejmenších dětí a poprosila nás, zda bychom jim nepřipravili noční bojovku. Tak jsme souhlasili a skoro celý den jsme to vymýšleli. Udělali jsme jim to jako cestu do Nepálu do hor, kde na nepálské burze budou muset získat hrozně cenou zlatou minci. Všechno začalo až po setmění asi v deset hodin a maličtí vyrazili. První stanoviště byl Dalajláma a hned za ním Buddha. Potom museli hladit krávu přes hřbet, kterou hrála Klárka. To se jim hrozně líbilo. Pak běželi dál až doběhli na tu burzu, kde vysmlouvali minci. Jako, nechci se chlubit, ale fakt se nám to povedlo a dětem se to vážně líbilo. Byla sranda hrát si na vedoucí a hrát dětem scénky na stanovištích. Docela by mě to asi i bavilo, tak se možná přihlásím, jestli bych nemohla příští rok jet jako praktikantka…. No to je všechno, jen jsem Ti to chtěla napsat, abys věděla, že se tu jen neflákám. Měj se krásně mamčí, pa Zuzka.
Ahoj mamko a táto, Dnešek byl šíleně náročný den. Měli jsme celodenní bojovku, která byla vážně dlouhá. Cílem bylo obejít další asijské státy a získat o nich další informace. Prošli jsme Barmu, Bhútán, Tibet, Afghánistán, Čínu, Indii, Pákistán, Mongolsko a další. Zjišťovali jsme polohu těchto států, jejich vlajku a tak různě. Když jsme doběhli do tábora, zapsali jsme si poznámky do cestovních deníčků a odevzdali jsme je nakladateli, který si je dnes v noci prohlídne a zítra od něj dostaneme asi táborové peníze na pouť. Už se na ni těším, má přijet cukrová vata a vedoucí zas budou dělat pro nás děti hospodu s občerstvením. Akorát doufám, že nebude pršet, to by byla škoda… Co vy, co plánujete na víkend? Posílám vám pusu, Pavlínka.